Aké sú vlastne Le Papier rúže?

Nedalo nám. Bebe o své cestě krásné napsala, vysvětlila a popísala🙂 Na svém blogu RŮŽOVÝ CHROUST.

“Má záliba ve výrazných rtěnkách se nezjevila z ničeho nic. Abych se jako probudila do nového dne, mrkla do zrcadla s tím, že „dneska by to šlo“ a utíkala si pro svou první rudou? Ani omylem. Začínala jsem hooodně pozvolna a dlouhé roky byl pro mě vrchol odvahy tónovaný balzámek. Až mi to dneska přijde jako sci-fi!

Kdy tedy přišel nějaký pověstný zlom? Vzpomínám si, že asi v momentě, kdy jsem na IG viděla úžasný odstín rtěnky na Emmě Drobné a na první dobrou mi ta barva padla do oka. Byla temně fialová s červeným podtónem, matná a výrazná až běda. Ale tak překrásná! Zkoumala jsem pak v komentářích, cože je to za odstín a kde ho splaším a Emma psala, že je to barvička od MAC v odstínu Diva. Načež mi rtěnku všímavý Ježíšek nadělil ten rok pod stromeček, protože jinak bych se nikdy neodhodlala si ji pořídit sama. Ale od té doby už to jelo! Malinová, ostružinová, fialková, švestková… A samozřejmě hledání té nejkrásnější rudé, což je podobný úkol, jako kdybyste měli objevit kámen mudrců. Celoživotní dílo, které nemusí být nutně korunováno úspěchem. Mně se to přesto povedlo, ale o tom vám napíšu ještě dál v textu. A ano, rudá bude v této recenzi. A ano, bude od Le Papier. A ano, budete mě na konci článku nenávidět. A ne, neposílejte ke mně pak uplakané peněženky… Ta moje mě už beztak nenávidí a nemluví se mnou 😀

O čem tedy dnešní článek bude? Rovnou o čtyřech ÚŽASNÝCH matných rtěnkách Le Papier v odstínech Classy, Rouge, Ruby a Cerise, které mám z e-shopu FAMILIA ORGANICA (mají českou i slovenskou verzi obchůdku). Celkem nabízí značka Le Papier 8 odstínů rtěnek – 4 matné a 4 lesklé a jejich hlavní vlastností je, že mají papírové obaly a jsou v přírodě kompletně biologicky rozložitelné a recyklovatelné. Doslova se v e-shopu o papíru z obalu a jeho rozložitelnosti píše, že: „Pokud bude skladován v suchém prostředí a mimo přímého slunečního záření, bude to trvat roky. No pokud bude zakopaný nebo hozen do moře, přirozeně se rozloží a absorbuje do ekosystému. Tyto obaly jsou navrženy tak, aby neobsahovaly žádný odpad.“ Jak se tedy dostanete k samotné rtěnce, když omalujete hrot? Rtěnka není ani vysouvací, ani se nedá nabrousit ořezávátkem… Tak jak? Strašně jednoduše! Potáhnete malinký provázek těsně u hrotu rtěnky, čímž naříznete asi o půl centimetru papírový obal. Naříznutou část pak odmotáte. A můžete malovat dál. Je to tak geniální, až to není možné 🙂

Jasně, člověka jako první napadne – to je sice strašně hezké, že budu takhle šetřit přírodu a budu mít bezodpadovou rtěnku a tak. Ale stojí to za to, když v drogerii za pár desetikaček koupím vysouvací rtěnku v nádherném obalu a stejně ji pak můžu hodit do plastů, jakmile ji vypotřebuju, takže se vlastně taky chovám zodpovědně? Na tohle odpovím jediné – jakmile jednou rtěnky od Le Papier vyzkoušíte, zapomenete na všechny ostatní značky, i kdyby měly obaly diamantové a dávali k nim v obchodě zdarma Lamborghini. Že přeháním? Pchá! Tak ji zkuste! A pak můžeme lambo ignorovat spolu.

Přemýšlela jsem, jestli stojí za to každý odstín rozepisovat zvlášť, ale podle mě ne. Všechny matné rtěnky mají stejné vlastnosti a liší se jen v barvě. Takže si to shrnu najednou do odrážek a budu se snažit superlativy mezi sebou střídat, ať jich nemám v jedné větě moc:

  • rtěnky mají nádherně syté barvy a kryjí naprosto dokonale. Odstíny podle mě věrně odpovídají tomu, co vidíte v ukázkách na e-shopu (ten načmáraný obrázek u každé rtěnky).
  • barvičky nezvýrazňují vrásky na rtech, ani šupinky. Ale vlastně ani nevyhlazují rty. Rtěnka jednoduše přilne na podklad, splyne s ním a je tam.
  • je to ta nejpohodlnější rtěnka na světě! Žádná z Le Papier rtěnek rty nevysušuje, nestahuje, neobtiskává se, nebo není mastná. Namalujete rty, obtisknete je do papírového kapesníčku a zapomenete, že jste to kdy udělali. Vůbec si neuvědomíte, že máte namalovanou pusu, tak přirozený a příjemný pocit to je! Rty mezi sebou nelepkají, nenutí vás se pořád dokola olizovat jak feťák, ani nemáte potřebu rtěnku kontrolovat, protože víte, že se nebude rozmazávat (pokud si hřbetem ruky neutřete z pusy mastný bramborák, že jo).
  • aplikace z tužky je podle mě mnohem pohodlnější, než z klasické rtěnky. A taky přesná. Vůbec nepoužívám konturovací tužku (nemám je ráda) a s Le Papier to ani není potřeba. Rtěnka se totiž nerozpíjí. A to ani během pití.
  • všechny rtěnky mají velkou výdrž (celý den max s 1-2 obnovením) a já je kontroluju hlavně po jídle. Rtěnka se „ojídá“ rovnoměrně od prostředka a když se na to vyloženě nezaměříte a nečučíte někomu na pusu z dvaceti centimetrů, ani si toho nevšimnete. Jo a strašně mě baví, že můžu pít cokoli z čehokoli a na skleničce nezůstanou žádné stopy (nebo jen úplně minimální). Možná je to hlavně tím, že jsem si u rtěnek zvykla je po nanesení obtisknout do kapesníčku, abych se přebytečné vrstvy barvy zbavila.
  • s velkou oblibou rtěnky mezi sebou míchám a tvořím si úplně nové odstíny! Třeba teď se mi povedla vykouzlit náderná barva z Classy vespod a Ruby na ní, že se tuším nepůjdu do večera ani najíst, aby mi barvička vydržela! Takhle krásně už se mi je určitě smíchat nepovede!
  • odličování je primitivní a rychlé a po rtěnce nezůstane na rtech žádná stopa, nebo zabarvení. Po žádném odstínu.
  • co bych ale na rtěnky určitě doplnila a co mi na nich velmi chybí, je popisek barvy přímo na tužce. Jop, já vím – rtěnka má zabarvený konec v konkrétním odstínu, podle čehož ji poznáte. Ale stejně bych tam to jméno chtěla. Jakmile máte rtěnek víc, některé barvy mi mezi sebou v šeru kosmetického šuplíčku splývají (třeba Ruby a Cerise, nebo z lesklých Dusty Rose, Blush a Coral).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *